Terénní programy pro uživatele drog
Tento terénní program práce s uživateli drog získal certifikaci RVKPP a při certifikaci 23.7.2007 splnil podmínky certifikací s plným počtem bodů.
Stručný souhrn programu
V roce 2006 využilo služeb terénních programů celkem 657 uživatelů drog, z toho s 243 jsme navázali pravidelný kontakt. Celkový roční počet kontaktů s uživateli drog byl v roce 2006 celkem 1499 kontaktů, v rámci výměnného programu jsme vydali 4.159 injekčních setů. V prvním pololetí 2007 jsme rozšířili hodiny terénní práce, díky stabilitě programu a rozšíření týmu o pracovníka ex-usera se nám daří pronikat do dříve uzavřené drogové populace na bytech. V roce 2007 jsme vyměnili 15.782 injekčních setů, nicméně cca 5.000 z toho bylo pro uzavřenou drogovou scénu na Hracicku, kde kontakt sprostředkovával indigení terénní pracovník. Pro rok 2008 již s námi nepolupracoval, ukončení spolupráce zapříčinilo jeho úmrtí. Dále proběhlo několik změn v osobách vykonávacící práci terénního pracovníka, jenž si museli obtížně hledat cesty do místních drogových komunit. A byla omezena terénní práce v Kojetíně. Vzhledem k těmto skutečnostem se v roce 2008 počty klientů i výměn snížily na 367 uživatelů drog, 10.324 vydaných injekčních setů. I v roce 2009 jsme měli v programech terénní práce personální změny z původních 4 stávajících pracovníků v terénních programech zůstaly dvě pracovnice, snažily jsme se zachovat alespoň lokality, kde probíhá terénní práce. Celkově se zvýšily kontakty s mladými uživateli opia. V polovině roku jsme zavedli distribuci želatinových kapslí, letos jsme jich distribuovali 188 kusů. Opět jsme rozšířily naše služby do Kojetína. Počet uživatelů drok , kteří kontaktovali naše terénní programy v roce 2009, je 364, a 5.185 jsme vyměnily injekčních setů. V roce 2010 bychom rádi přijali nové pracovníky a program více rozšířili.
Cílová skupina
Převážnou většinu cílové skupiny tvoří problémoví uživatelé nealkoholových drog (injekční uživatelé pervitinu, sezónně opiátů, dále pravidelní čichači toluenu). Část uživatelů služby tvoří příležitostní uživatelé nealkoholových drog (pervitinu, extáze a marihuany) a jejich osoby blízké – rodiče a partneři. Problémoví uživatelé alkoholu a gambleři se na naše zařízení obracejí jen v ojedinělých případech, v regionu jsou jim dostupné jiné typy služeb (AT ambulance, Charita). Naprostá většina naší cílové skupiny jsou osoby, které dosud nebyly v kontaktu s žádným odborným pracovištěm – ohrožená mládež z řad experimentátorů, uzavřená populace závislých uživatelů na bytech, uživatelé pervitinu z řad Romů.
Cíle programu
Obecným cílem projektu je zlepšovat kvalitu života drogově závislých, snižovat zdravotní rizika plynoucí z užívání drog a postupně je motivovat ke změně. Specifickým cílem terénní práce je kontaktování „skryté“ části uživatelů drog, která doposud nebyla v kontaktu s žádným odborným zařízením. Cílem projektu ve vztahu ke společnosti je omezení rizik, plynoucích ze šíření krví přenosných chorob, odpovědnější zacházení s použitým injekčním materiálem a snížení kriminality související s užíváním drog.
Kontaktní práce
Metody realizace
- Metoda bezprostředního kontaktu – terénní pracovníci se pohybují po drogové scéně a snaží se navázat kontakt oslovením neznámých lidí. To vyžaduje specifickou osobnostní strukturu pracovníka a perfektní znalost místních poměrů.
- Metoda lavinovitého kontaktu – terénní pracovník je představen klíčové osobě ve skupině. Pokud získá její důvěru a zaujme ji, postupuje dále v kontaktu s celou skupinou (vytváří si také silnou základnu pro metodu přirozeného kontaktu). Nejdůležitějším okamžikem této metody je chvíle, kdy je představován klíčovému členu skupiny. Jakmile totiž terénní pracovník důvěru nezíská, stejným lavinovým efektem může ostatní členy skupiny odradit.
- Metoda přirozeného kontaktu – terénní pracovník se stane veřejně známým, pohybuje se v místech pohybu cílové populace a ta sama pak pracovníka se svými žádostmi vyhledává a oslovuje.
Výměnný program
Poradenství
Minimální krizová intervence
.jpg){kind=link}